Moi! Vítejte na blogu věnovaném Finsku - zemi jezer, sobů a salmiakki. Poznejte sever z pohledu středoevropanky.

Září 2014

Finské student-friendly reggae

28. září 2014 v 13:32 | Majka |  Kultura
Studentská města ve Finsku mezi sebou soupeří o to, které z nich nejlépe vyhovuje nárokům studentů. Dokonce se pořádají festivaly, jako ten, který jsem navštívila u nás v Tampere. Městské organizace a sponzoři se mohou přethrnout, aby studentíkům dokázaly, že pro ně chtějí jen to nejlepší. To je určitě skvělý přístup, ale k dokonalosti zatím dospěl asi tak jako Česká pošta. Proč? Tak předně nechápu, proč je Finsko snad jediná země v Evropě, kde neplatí ISIC - MEZINÁRODNÍ studentské ID. Slyšíte to, Finové? Mezinárodní. Vaše modré kartičky jsou sice super, ale tušíte vůbec, že tím každoročně odrazujete potenciální zahraniční návštěvníky a otrávíte tak jejich dovolenou tím, že musí za vše platit plnou cenu, i když jsou prokazatelně studenty? A víte taky, že ta vaše čupr modrá kartička v ostatních zemích Evropy nikoho nezajímá?

Jsou tu ještě další věci týkající se finanční podpory, nedostatečné výuce jazyků atd. pro zahraniční studenty, ale s tím se teď zdržovat nechci. Nicméně jsem trochu odbočila od tématu, tak se vrátím k festivalu, o kterém jsem prve začala psát. Navštívila jsem ho s kamarády. Má očekávání byla asi následující: typická finská párty, kde vystoupí nějaká kapela a posléze i finská reggae hvězda Jukka Poika, natřískaná hala plná studentů se opije a bude si užívat večer. Má očekávání se nicméně trochu lišila od skutečnosti, nikoli však v horším.

Díl V. - O nemocích a jiných pletichách

22. září 2014 v 20:34 | Majka |  Depresivní koutek
Delší odstávka byla způsobena malfunkcí blog.cz, přílišnou časovou náročností povinností školních a také nemocí a s ní souvisejícím rozhodnutím začít sledovat Game of Thrones. Teď již k blogu samému.

Uff. Po dlouhé době na mě nalezla nějaká zdejší chřipka. Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy kvůli nemoci musela zůstat doma, asi ještě na střední. Moje imunita se dlouho bránila finské chrchlající kultuře, ale tentokrát už jsem neodolala. Fini totiž zásadně neřeší chřipky a nachlazení, přeci kvůli tomu nezůstanou doma, natož aby šli k doktorovi (který by vám prý mohl říct, že si to jenom vymýšlíte), pokud to není opravdu vážné a akutní. Výsledkem je, že celé město chcrchlá jako o život. Spolubydlící, polovina autobusu, polovina školy; nakupující v supermarketu pčíkají nad regálem s ovocem.